Severočeské město Liberec leží mezi Ještědským hřbetem a Jizerskými horami, necelou hodinu cesty od Prahy. Jeho historie sahá do doby, kdy těmito místy vedly obchodní cesty. Zásadní proměny ale Liberec zaznamenal ve 2. polovině 18. století, kdy bylo centrum města zastavěno zděnými domy v klasicistních formách. Počátek 19. století pak znamenal rozvoj textilního průmyslu a tedy i průmyslové architektury. V této době vznikla řada reprezentativních budov, které městu dodaly majestátnost.
Jednou z nejvýraznějších z nich je i vila Theodora Liebiega mladšího (nazývaná také Liebigův zámeček), romantizující stavba vycházející z podoby středověkého, místy raně novověkého šlechtického sídla. Pro rodinu libereckých textilních magnátů ji ve třech etapách mezi lety 1897 až 1911 vystavěli tři různí architekti.
Vila vyniká také náročnými interiéry, její vnitřní vybavení bylo obnoveno dle dobových fotografií. Nejhodnotnějším prostorem uvnitř vily je Sál bájí (1911) s mytologickými freskami od Julia Mössela. Na zahradě lze najít unikátní garáž z let 1904 – 1906 s benzínovou věží. Majitel vily, baron Theodor von Liebig, byl totiž vášnivým automobilistou a vlastnil první automobil v Rakousku-Uhersku. Od roku 2004 je vila v majetku města.
Další neméně krásnou stavbou tentokrát z období historismu je rodinná vila Johanna Liebiega mladšího v těsné blízkosti libereckého zámku. Vznikla přestavbou klasicistního domu Ferdinanda Römhelda mezi lety 1870–1872 a pro své rozměry a velkorysé architektonické řešení byla nazývána Liebigovým palácem. K vile patří rozlehlá zahrada a řada přidružených staveb – kočárovna, vrátnice, schodišťová rampa, pergola a kašna, zahradní altán, skleník a lednice. V letech 1953 – 2013 v paláci sídlila Oblastní galerie. V současné době je budova uzavřena veřejnosti a zvažuje se její využití.
Liberec nabízí další řadu zajímavých a filmařsky vděčných objektů, specifický je zejména pro svou zachovalou německou architekturu, která navazuje na historické souvislosti, kdy se Liberec profiloval jako hlavní město českých Němců. Potenciál a atraktivitu města pro filmaře si uvědomují i na libereckém magistrátu, a proto zde od září 2015 funguje kontaktní místo pro filmaře. Dotazy týkající se pronájmů objektů ve vlastnictví města a povolení natáčení v Liberci ráda zodpoví Bc. Pavlína Kuchtová, kuchtova.pavlina@magistrat.liberec.cz, tel. +420 485 243 385.
„Česká republika patří z hlediska zahraničních filmařů k nejvyhledávanějším evropským zemím a i Liberec má v tomto ohledu co nabídnout. Naše město je pro filmaře atraktivní především díky jedinečným architektonickým stavbám v čele s historickou radnicí, jejíž prostory se před několika lety objevily i v úspěšném snímku Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále. Vyhledávaným cílem filmařů se stává také Liebiegův palác, jehož interiéry už přilákaly i filmový štáb z Číny. Ale není to jen historie, co může Liberec filmařům nabídnout. Přímo nad městem ční česká stavba století – horský hotel Ještěd, kde vznikl úspěšný český snímek Grandhotel, a to nemluvím o mnoha uličkách a malebných zákoutích s jedinečnou atmosférou. To, že se v našem městě vystřídá několik filmových štábů ročně, zkrátka není náhoda.“ komentuje primátor statutárního města Liberec Tibor Batthyány.
Další zajímavé lokace v Liberci:
