České středohoří – krajina rozpolcená Labem, na které ze všech stran shlížejí kopce tak roztodivné, tvarů nepravděpodobných a těžko uvěřitelných, že je na ně krátká i fantazie sebekreativnějšího scénografa. Necelých 50 kilometrů od Prahy najdete uprostřed této scenérie ukryté vznešené město Roudnice semknuté kolem lobkowiczkého zámeckého monumentu.
Do majetku Lobkowiczů se tehdy renesanční zámek dostal v druhé polovině 16. století díky sňatku Polyxeny, vdovy po Vilémovi z Rožmberka, a Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Jejich syn Václav Eusebius pozval do Roudnice věhlasné architekty, aby rodové sídlo přestavěli na reprezentativní barokní zámek. | Foto: Archiv Lobkowicz Collections o. p. s.
„Rodové sídlo Lobkowiczů v Roudnici nad Labem je jedním z největších zámeckých komplexů v České republice. Prochází pozvolnou rekonstrukcí a v současné době je téměř nevyužitý a prázdný. Kombinace 189 sálů a salonků, prostorných skladovacích a parkovacích ploch a naprostého soukromí činí ze zámku ideální lokaci pro natáčení filmů či seriálů z různých historických epoch,“ uvádí Barbora Hyšková z Filmové kanceláře Ústeckého kraje.
„Jednou z mnoha předností zámku Roudnice nad Labem je také jeho dostupnost. Nachází se hned u sjezdu z dálnice D8, slabou hodinku od Prahy, navíc je vzdálen 100 km od Drážďan,“ dodává Hyšková.
Zámek s více než 10 000 m2 vnitřní a 80 000 m2 venkovní plochy je památkově chráněným objektem. Navazuje na něj odsvěcený kostel sv. Jiří, opuštěný kapucínský klášter a špýchar.
„V posledních letech se zámek využívá spíše sporadicky, a to ke kulturním akcím, festivalům a svatebním obřadům. Prohlídkový okruh prochází pouze zlomkem prostor zámku, tudíž nemusíme řešit omezení provozu kvůli natáčení. Dále mají filmové štáby možnost přizpůsobit interiér zámeckých místností charakteru natáčení. Za předpokladu navrácení do původního stavu lze měnit vzhled všech prostor kromě zámecké kaple“, uvádí kastelánka zámku Květa Domoráková.
Právě zmiňovaná kaple je dominantou zámeckého objektu. Její barokní štuky a fresky ze 17. století byly nedávno zrestaurovány. „I když je zámek v Roudnici nad Labem jednou z našich nejvýstavnějších barokních staveb, jedná se o budovu architektonicky mnohem bohatší a různorodější. Ve sklepení zámku se například dochovaly pozůstatky románského hradu, včetně fragmentů románského sloupu z 12. století. Na druhou stranu si naši pozornost zaslouží moderní přestavba velkého sálu západního křídla zámku, který byl poškozen za války,“ uvádí Lucie Němečková, kurátorka Lobkowiczkých sbírek.
V roce 1940 byl zámek s ostatními nemovitostmi Lobkowiczů zkonfiskován nacisty, jelikož Maxmilián Ervín Lobkowicz podporoval československou exilovou vládu. Zřízení ústavu pro výchovu dorostu SS zanechalo na zámku nesmazatelné šrámy. Také vzácné umělecké sbírky byly částečně vyvezeny, částečně zničeny. Poté, co se Maxmilián Ervín Lobkowicz pustil do oprav zdevastovaného zámku, přišla další rána v podobě znárodnění majetku komunisty v roce 1949. Zámek byl přeměněn na armádní objekt, od roku 1957 jej využívala vojenská hudební škola.
Po podepsání restitučních zákonů prezidentem Václavem Havlem se Lobkowiczům podařilo získat zpět většinu zkonfiskovaného majetku včetně zámku v Roudnici nad Labem. Ten ovšem i dále zůstal pronajatý vojenské hudební škole, a to až do roku 2008. Po navrácení objektu do rukou Lobkowiczů započaly rekonstrukční práce, které však kvůli dlouholeté devastaci postupují jen pozvolna.
Zámek je obklopen krajinou Českého středohoří, jejíž genius loci doslova nutí k tomu, aby byl text malebný stejně jako lokace sama. Dovolte nám tedy malé uklouznutí z přísně publicistického stylu…
České středohoří vábilo malíře a romantiky celé Evropy už v 19. století Cestovatel a přírodovědec Alexander Humboldt zde objevil třetí nejkrásnější výhled na světě, Ludwig Richter tu stvořil ikonický obraz německého romantického malířství „Přívoz pod hradem Střekovem“, Richard Wagner získal inspiraci k opeře Tannhäuser a Johann Wolfgang Goethe našel mladou milenku pro podzim života.
Dynamická krajina kuželů vyhaslých sopek nese snad největší koncentraci hradních zřícenin. Labe vinoucí se mezi kopci těsným údolím skrze Bránu Čech odráží sluneční paprsky do vinic rostoucích v terasách na prudkých svazích. Kdo shlédne na tento kraj z některé z mnoha vyhlídek, pochopí, proč se termín Český ráj vžil pro toto místo už o sto let dříve než pro okolí Turnovska.
Zem vzdutá ukrutnou sopečnou silou a zklidněná životy lidí, kraj prvních Slovanů, oblast legend a nejslavnějších českých mýtů s horou Říp, která vyrůstá přímo z českých duší. Bludiště homolí, kup, jehlanů, bochníků, solitérních velikánů. Říše královny Milešovky a krále Hazmburku. Mezi jejich poddanými jsou kopce tak zvláštní a podivínské, že se tomu až nechce věřit – ledová hora Plešivec, kde najdete led i ve žhavém červnu, a jeho bratr Boreč, hora ohnivá, která i v třeskutých mrazech hýčká zelenou trávu a mech a žhavě vydechuje z útrob, i nezvedená kamenná slunce v lukách u Třebívlic. Zem je tu bohatá českými granáty, které vybuchují jen svým temně karmínovým leskem.
Člověk tu vystavěl pyšná sídla – barokní Libochovice, renesanční Budyni s alchymistickou minulostí, až kýčovitě rokokové Ploskovice, i hrdá města – středověký Úštěk s do nebe šplhajícími Ptačími domky, mohutnými ruinami hradu Helfenburk, světově pochmurně známý Terezín, mlčenlivého svědka vrcholu lidské intolerance, malebné Litoměřice korunované vznešeným Dómským pahorkem a věží katedrály sv. Štěpána i stále neobjevené Ústí nad Labem, o němž málokdo tuší, že je to město vodopádů a usedavě nádherného okolí. Kraj révy, která, ač daleko na severu, dává lahodnou šťávu a vína z ní jsou slavná a ceněná, i samotné Porty Bohemiky, velkolepého širokého meandru Labe, nebo tajuplné náhorní plošiny kolem Verneřic ve stínu Bukové hory.
Autoři článku: Rostislav Křivánek, Martin Krsek, s úpravami Barbory Hyškové
Kontakty:
Filmová kancelář Ústeckého kraje: Barbora Hyšková, +420 778 494 321, hyskova.b@kr-ustecky.cz, www.fkuk.cz
Natáčení na zámku Roudnice nad Labem: Kristýna Macánová, +420 602 108 292 macanova@lobkowicz.com, www.lobkowicz.com