Rozlehlý barokní komplex vzájemně propojených budov v samotném centru Brna je zcela autenticky dochovaným prostorem, jehož výhoda pro filmové tvůrce spočívá zejména v proměnlivosti prostředí. S unikátními místnostmi lze pracovat v širším spektru, kromě barokního vězení může před filmovou kamerou hrát měšťanské prostředí, nemocnici, koncentrační tábor, vojenská základnu, policejní stanici, muzeum nebo třeba úřad.

„Káznice je ve vlastnictví statutárního města Brna a od 1. dubna spadá pod správu Turistického informačního centra. To znamená, že jsme schopni vyjít filmařům svižně vstříc ohledně povolení a záborů,“ představuje zajímavou lokaci Ivana Košulicová z nově založené Filmové kanceláře Brno, kterou v únoru zřídilo město právě v rámci zmíněného Turistického informačního centra.

V prostoru Káznice je kolem 140 místností nejrůznějších rozměrů. Nejstísněnější prostory jsou v celách smrti, kde jsou upevněny původní dveře s vyrytými nápisy odsouzených, přes prostornější typy cel pro více vězňů a dále místnosti sloužící jako kanceláře a zázemí. Foto: Brno Film Office, autor: Marek Rakovský

Původní dispozici objektu káznice tvoří čtyřkřídlá budova s prostředním dělícím křídlem, kde je situována kaple. Komplex má celkem tři vnitřní dvory. U dvora do ulice Bratislavská stojí výrazně novější budova, která je částečně podsklepena a má tři nadzemní podlaží. Ostatní budovy původní věznice mají dvě nadzemní podlaží a jsou rovněž zastřešeny původním sedlovým krovem z 18. století. Dispoziční uspořádání těchto budov je v přísném řádu chodbového a účelového traktu. Káznice má necelých 8.000 m2.

„Objekt káznice se nyní využívá pouze částečně, a to pro konání kulturních akcí. Jednou měsíčně zde probíhají prohlídky pro veřejnost. Vzhledem k náročnosti plánované rekonstrukce tak rozsáhlého objektu se pro filmové tvůrce otevírá jedinečná příležitost zachytit tento autentický prostor v syrovém stavu bez nápisů, instalací či dalších rušivých prvků“, popisuje aktuální stav Ivana Košuličová.

„V současnou chvíli je nejužívanější kaple o rozměru 181,5m2 a výšce stropu 8,50m se socialisticky-realistickou malbou na místě oltáře. Často využívaná je rovněž robotárna: rekonstruovaná místnost o velikosti 107m2 s bílými klenutými stropy o výšce 3,85m a prkennou podlahou s novou elektroinstalací. Elektřina je rozvedena v prostorách kaple, robotárny a v chodbě k celám smrti. Tekoucí voda je k dispozici v přední novodobé stavbě objektu z ulice Bratislavská“, vysvětluje Košuličová možnosti využití interiérů.

Objekt měl v historii mnoho funkcí. V letech 1778–1786 sloužil jako městský sirotčinec, poté se vrátil k původně zamýšlenému záměru věznice až do roku 1956. Tehdy byla věznice přesunuta do nové stavby v Brně-Bohunicích. V roce 1957 byla předána Státnímu oblastnímu archivu v Brně jako pobočné skladiště archiválií, část objektu sloužila vojenské správě. V domě na Bratislavské 68 sídlila také Veřejná bezpečnost, později Policie ČR.

Objekt se stal nechvalně proslulým místem teroru za nacistické a komunistické diktatury. Vazební věznice byla v těchto dobách i místem poprav politických vězňů – šibenice stávala na tzv. ženském dvoře. Nejprve zde byly vykonávány hrdelní rozsudky Mimořádného lidového soudu nad zrádci a kolaboranty, po roce 1948 i popravy protikomunistických bojovníků. Poslední exekuce byla provedena v roce 1952. Věznění zde byli například Petr Bezruč, Jan Zahradníček nebo Zdeněk Rotrekl.

V roce 2016 byl komplex částečně sanován a byl prohlášen kulturní památkou. V plánu je náročná rekonstrukce a vytvoření tzv. kreativního centra (více na kreativnibrno.cz).

Kontaktní osobou pro informaci k možnostem natáčení je Ivana Košuličová, Filmová kancelář Brno: +420 773 771 556, kosulicova@ticbrno.cz

Foto: Brno Film Office, autor: Marek Rakovský