24. leden 2023 vstoupil do dějin českého audiovizuálního průmyslu. Linda Eisenhamerová, Viktor Prášil, Kamil Jafar a Viktor Müller byli nominováni americkou Akademií filmového umění a věd na Oskary. Film, který se natáčel v České republice v roce 2021, byl nominován celkem v 9 kategoriích včetně Nejlepšího filmu. Oskarové nominace dokládají vrcholnou profesionalitu a kreativitu, které čeští filmaři poskytují zahraničním produkcím přijíždějícím natáčet do České republiky.

Linda Eisenhamerová

Masky (Makeup & Hair Supervisor)

V čem byla spolupráce na filmu Na západní frontě klid výjimečná?

Práce na tomto filmu vlastně výjimečná před dvěma lety nebyla. Pro nás to byla v té době práce, kterou vždy děláme na 100 % a nikoho z nás by nenapadlo, že o dva roky později se nám dostane takového uznání.

V jaké fázi jste se do projektu zapojila?

Já na projektu začala pracovat dva měsíce před samotným natáčením spolu s Heike Merker, naší designérkou, která dorazila z Německa. Ještě před tím, než dorazil další tým, pracovaly jsme hlavně na organizačních věcech.   

Jak vypadaly vaše přípravy?

Při vlastní přípravě se denně upravovaly vlasy, stříhalo se okolo 40-50 kluků denně na vojenský střih, začali přijíždět herci na zkoušky, připravovaly se figuríny mrtvol do zákopů, vyráběly se jizvy a spousta dalších věcí, jako paruky, vousy atd.

Jakým způsobem jste se zapojovala přímo při natáčení?

Při samotném natáčení jsem se starala o herce od ranního líčení přes celodenní péči na place až po večerní odlíčení. Mimo to jsme s kolegy pečovali o desítky kaskadérů a stovky komparsistů.

Kdo byli vaši hlavní spolupracovníci ve štábu, komu byste ráda poděkovala?

Moc ráda bych poděkovala kolegům, neboť tento obrovský úspěch je i jejich zásluha. Děkuji Gabce Polákové, mé kolegyni a hlavně kamarádce. Gábina je jedna z nejuznávanějších a nejtalentovanějších maskérek u nás a nominace na Oskara je rozhodně náš společný úspěch.

Děkuji Tereze Hrdličkové a Radkovi Petrovi, kteří se starali o komparz.

Co pro vás nominace na Oskara znamená?

Už samotná nominace je pro mě ohromný úspěch. Nesmírně si toho vážím.

Kdo vás v kariéře nejvíce pozitivně ovlivnil nebo co vám v ní nejvíce pomohlo?

Kdo mě v kariéře ovlivnil? To je hrozná spousta lidí, to by bylo na další článek.

Jednoduše mám štěstí na kolegy.

Viktor Prášil

Zvuk (Production Sound Mixer)

V čem byla spolupráce na filmu Na západní frontě klid výjimečná?

Takových filmů se v Čechách zase tolik netočí - protiválečný film podle slavné předlohy v režii Edwarda Bergera. Od začátku bylo jasné, že to bude výzva a hodně těžké natáčení. Překvapilo mně Edwardovo nasazení a vášeň pro film i pro zvuk. Jeho souhra na place s kameramanem Jamesem Friendem (DOP) pozitivně ovlivnila celý štáb. Přijde mi, že se na tomhle filmu sešlo všechno tak, jak má, a díky tomu vznikl mimořádný film. 

V jaké fázi jste se do projektu zapojil?

Zrovna jsem natáčel Army of Thieves, když mi zazvonil telefon a na druhém konci se mě Martina Pálková (unit production manager, Sirena Film) zeptala, jestli bychom s ní nechtěli natočit film z první světové války. Věděli jsme, že se tento film má natáčet v České republice a moc jsme na něm chtěli pracovat. Bylo štěstí, že jsme měli já i Ondřej Vondráček (mikrofonista) a Lukáš Kuchár (druhý asistent) volno a okamžitě jsme projekt vzali. 

Jak vypadaly vaše přípravy? Jak dlouho před natáčením začaly?

Přípravy pro nás začaly hned na začátku roku 2021. Zavolal jsem si s Frankem Krusem (supervising sound designer), abychom se dohodli, co pro nás bude zásadní nahrávat.  Byl to hlavně zvuk dobových, více než sto let starých aut, která byla zapůjčena z Česka a Německa, také všechny možné akce s komparzem na bojišti a v zákopech. 

Další věcí, kterou jsme chtěli vyřešit před natáčením, byly bezdrátové mikroporty, protože jsme věděli, že budou maximálně důležité. Vojáci mají v místě, kam se většinou umisťují mikrofony, různé popruhy od zbraní, čutory nebo plynové masky. S Lukášem jsme několikrát zajeli za kostýmní výtvarnicí Lisy Christl a jejím týmem. Našli jsme na uniformách místa, kam umístit jak vysílače, tak mikrofony bez šití do kostýmů.

Samostatným bodem byly vojenské helmy. Do těch jsme si nechali ušít kapsy v barvě vnitřku výplně helmy. Naším cílem bylo, kdyby herci helma spadla nebo si ji v záběru sundal, tak aby byl vysílač co nejvíc neviditelný. Mikrofon byl umístěn na hraně helmy a byl zamaskovaný patinou. Aby byl ve výsledku mikrofon vidět nebo hlasy herců zněly jako z kýblu, stačilo jen pár centimetrů. Lukáš Kuchár odvedl skvělou práci. Herci tím pádem byli naprosto svobodní v pohybu, mohli točit hlavou na všechny strany a jejich hlas zněl pořád stejně. Všichni z hlavní party mladých vojáků nosili dva mikroporty. Nejen kvůli tomu, že port v kostýmu nešlo vždycky použít, například při běhu, plazení se nebo míření zbraní. Ale i kvůli dynamickému rozsahu hlasu, kdy herci přecházeli z jemného dechu do řevu v jednom záběru. Takhle bylo vždy na výběr.

Při technických obhlídkách lokací před natáčením jsme ještě řešili akustiku interiérů nebo jsme nechali postavit protihlukovou stěnu před hasičské vozy kvůli scénám s deštěm. Zároveň jsme nechali vyrobit gumové podrážky na boty pro herce, kaskadéry i komparzisty, celkem asi dvě stě párů. Zjistili jsme totiž, že všechny vojenské boty mají zespodu malé kovové hroty, které jsou při chůzi na tvrdém povrchu neskutečně hlasité.

Jakým způsobem jste se zapojoval přímo při natáčení?

Production sound mixer zaznamenává kompletní zvuk při natáčení. To znamená dialogy a veškeré hlasové projevy herců jako tichý dech před bojem až po řev na bojišti. Ale nejen to, vlastně vše, co vydává zvuk a je podstatné pro příběh. To, co naopak ruší hereckou akci, se snažím nějak zastavit, vypnout nebo aspoň ztišit. Všechno nejde technicky dokonale nahrát při natáčení. Proto se dělají tzv. wild tracky neboli samostatné nahrávání zvuku bez kamery. Někdy se jedná jen o jednotlivé repliky nebo celé dialogy. Jindy je zase potřeba nahrát dobová auta, tanky a akce s komparzem. To vše pro potřeby postprodukce. V tomto filmu jsme toho využívali v nejvyšší možné míře. 

Kdo byli vaši hlavní spolupracovníci ve štábu, komu byste rád poděkoval?

Pro moji práci jsou zcela zásadní asistenti, Ondřej Vondráček a Lukáš Kuchár, bez nich si to natáčení nedokážu představit. Dále byl s námi na place Jan Mesany jako trainee, Jan Šulcek a Peter Hilčanský jako zvukaři, kteří nahrávali samostatné zvuky. Teď bych mohl začít vyjmenovávat další složky štábu, které nám pomohly, ale bojím se, abych na někoho nezapomněl. Ale rozhodně nám moc pomohli placové kostymérky, produkce, asistenti režie, lokační, Klára od picture cars, kluci od kamery a další a další. A velký dík Martině Pálkové a Pavlovi Müllerovi ze Sirena Film, že nám dali důvěru.

Co pro vás nominace na Oskara znamená?

Zatím to pro mě znamená odpovídat na nejvíc otázek v životě. A spoustě lidí se snažit vysvětlit, co vlastně dělám za práci. Teď budou následovat příjemné povinnosti jako cesta do Londýna nebo do LA. Ale co to bude znamenat pracovně, to se teprve uvidí. 

Jednou jsem viděl pravou sošku Oskara. Bylo to u Miloše Formana doma, když jsme tam jako studenti točili. Jeho příběh nás tehdy hodně inspiroval, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych se o stejnou cenu mohl ucházet i já s mými německými kolegy.

Kdo vás v kariéře nejvíce pozitivně ovlivnil nebo co vám v ní nejvíce pomohlo?

Tak ten seznam by byl hodně dlouhý. Od rodiny a mojí sestry, která mi pomohla vybrat si střední školu, kde jsme začali s mým nejlepším kamarádem Honzou Drnkem točit dokumenty a nadchli jsme se pro film jako takový. Přes studium na Soukromé vyšší odborné škole filmové v Písku, sledování Ivo Špajla při natáčení ruchů, až po nepřijetí na FAMU. Ale tady už se začaly uplatňovat náhody a štěstí, bez kterého to v životě občas nejde. Sice mě nevzali na magistra na FAMU, ale zrovna když jsem si říkal, co budu dál dělat, tak mi zavolal Pavel Rejholec ze Soundsquare a bylo jasno. Po pár letech v postprodukci mi dal Jakub Čech šanci natočit první celovečerní film a na place už jsem více méně zůstal.

Kamil Jafar

Speciální efekty (Special Effects Supervisor)

V čem byla spolupráce na filmu Na západní frontě klid výjimečná?

Šlo o zajímavou kombinaci štábu a prostředí.  Nejen herci před kamerou, ale i štáb za kamerou se proměnili ve vojáky na bitevním poli, kteří se brodí bahnem a uhýbají před výbuchy.

V jaké fázi jste se do projektu zapojil?

V podstatě od začátku do konce.  Začali jsme už během přípravných prací a končili až s poslední klapkou.

Jak vypadaly vaše přípravy? Jak dlouho před natáčením začaly?

Vše začalo už několik měsíců před samotným natáčením. Věnovali jsme se studiu scénáře a obhlídkám lokací, tak, aby vše běželo, jak má v okamžiku, kdy se rozběhne kamera.

Jakým způsobem jste se zapojoval přímo při natáčení?

Jelikož speciální efekty na rozdíl od vizuálních vznikají přímo před kamerou, byli jsme u každé akce na place.

Kdo byli vaši hlavní spolupracovníci ve štábu, komu byste rád poděkoval?

Chtěl bych poděkovat kaskadérům, a hlavně koordinátorovi kaskadérů Markovi Svítkovi. Pak samozřejmě celému štábu, který odvedl obrovský kus práce ve velmi náročných podmínkách.

Co pro vás nominace na Oscara znamená?

Je to pro mě nečekaná odměna.

Kdo vás v kariéře nejvíce pozitivně ovlivnil nebo co vám v ní nejvíce pomohlo?

Přátelé z firmy Flash Barrandov.

Viktor Müller

Vizuální efekty (Visual Effects Supervisor)

V čem byla spolupráce na filmu Na západní frontě klid výjimečná?

Byl to velmi příjemný projekt od samého začátku. Jak s Edwardem Bergrem tak s mým kolegou Frankem Petzoldem jsme přátelé již dlouhou dobu. Spolupráce s těmi správnými lidmi v dobré atmosféře je to nejlepší, co si můžete od projektu přát.

V jaké fázi jste se do projektu zapojil?

Zapojil jsem se od samého začátku příprav. Původně mne Eddie (režisér Edward Berger) žádal, abych byl on set supervizor, ale nemohl jsem vyhovět, neb jsem v době natáčení dokončoval jiný film.

Jak vypadaly vaše přípravy? Jak dlouho před natáčením začaly?

Přípravy trvaly několik měsíců a jednalo se převážně o osobní schůzky s režisérem, Frankem Petzoldem a panem kameramanem Jamesem Friendem. Nejdůležitější bylo dopředu zvolit správnou technologii a výtvarné pojetí triků. Poté následovaly technické diskuze, ale to je již ta jednodušší část.

Jakým způsobem jste se zapojoval přímo při natáčení?

Jak jsem již zmínil, v průběhu produkce jsem dokončoval jiný film. Při samotném natáčení jsem se zapojil pouze jednou, a to v případě použití LED stěny, abych se ujistil, že vše proběhne, jak má. Byla to technologie, kterou jsem doporučil a prosadil, a tak jsem za ni chtěl převzít kompletní zodpovědnost. Nicméně natáčení na tomto projektu jsem si užil v průběhu postprodukce. Z důvodu zvolené technologie, maximálně možné eliminace čistě digitálních efektů, jsem dotáčel mnoho elementů přímo na míru jednotlivým záběrům.

Kdo byli vaši hlavní spolupracovníci ve štábu, komu byste rád poděkoval?

Samozřejmě v první řadě bych rád poděkoval za spolupráci Edwardovi Bergrovi a Frankovi Petzoldovi. Dále by tento projekt nevznikl bez důležité podpory VFX producentky Lenky Líkařové a 2D supervizora Martina Doležala. Dále bych rád poděkoval Michaele Mladé, Kristiánovi Šebestovi, Františkovi Wirthovi, Dennisovi Dallenovi, Davidovi Koubíkovi a celému týmu UPP.

Co pro vás nominace na Oskara znamená?

Je to ocenění jak pro mne, tak pro celý tým a současně krásné poděkovaní týmu UPP za opravdu dobrou práci.

Kdo vás v kariéře nejvíce pozitivně ovlivnil nebo co vám v ní nejvíce pomohlo?

Asi mám v životě štěstí, ovlivnilo mne a stále inspiruje mnoho lidí. Za všechny bych alespoň zmínil v dětství Karla Zemana, v začátku mé filmové kariéry to byl nejvíce Tom Tykwer, Lloyd Phillips, Dennis Law, Walter Murch, Francis F. Copolla a Chuck Roven.

Rád bych ještě jednou zmínil, jak moc si vážím spolupráce s Eddiem, jelikož je to nejen výjimečný režisér, ale současně skvělý člověk a velký profesionál. V současné době spolu již chystáme další dva filmy.

Přečtěte si naši reportáž z natáčení Na západní frontě klid.