Vysočina. Kraj plný tajuplné krásy. Téměř každý vrchol tu filmové kameře nabízí jedinečné záběry a pohledy do okolí – malebné, romantické, pohádkové, dramatické i ponuré, proměnlivé s každým ročním obdobím či denní dobou a jako stvořené pro nejrůznější filmové žánry či příběhy. Málokterý kraj je tak fotogenický a skýtá tolik možností pro panoramatické a víceplánové záběry české krajiny jako právě Vysočina.
Vysočina je obzvláště ceněna pro svoji nedotčenou přírodní krásu, zachovalé a čisté životní prostředí a nezapomenutelné přírodní scenérie. Kraj se rozkládá v samém srdci České republiky na pomezí Čech a Moravy na ploše necelých 7 000 km² a sousedí s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským. | Foto: archiv Vysočina Tourism
„Pro Vysočinu je typická členitost území, vyšší nadmořská výška a nízká hustota osídlení. Přírodní podmínky tu rozptýlily obyvatele do stovek sídel, která jsou propojena hustou sítí silnic. Pro Vysočinu jsou charakteristické malé vesnice nepříliš vzdálené od centra, kterým bývá klidné malé městečko do deseti tisíc obyvatel,“ říká Klára Čechová z Filmové kanceláře Kraje Vysočina.
Filmová kancelář je začleněna v organizaci Vysočina Tourism propagující Vysočinu jako turistickou destinaci. Kancelář začala fungovat v druhé polovině loňského roku a letos se zaměří především na rozjezd spolupráce s partnery v regionu a s filmaři. Brzy vzniknou i webové stránky, kde bude možno dohledat řadu informací.
„Jednou z mnoha dalších předností Vysočiny je její dostupnost. Celý kraj protíná dálnice D1, na většinu míst se tak z Prahy i Brna dostanete v průměru za hodinu,“ dodává Klára Čechová.
Českomoravská vrchovina, která tvoří většinu kraje, dosahuje nadmořské výšky přes osm set metrů ve dvou výrazných masivech, Jihlavských vrších na jihozápadě a ve Žďárských vrších na severu. Ačkoli se nejvyšší vrchol Vysočiny – Javořice – nachází v Jihlavských vrších, nejhezčí výhled na Vysočinu z něj není. V okolí se rozprostírá jen hustý lesní porost.
Podle Kláry Čechové je to především oblast Žďárska a Žďárských vrchů, která je přímo vyhlášená krásnými výhledy do typicky zvlněné krajiny plné barevných údolí, oblých kopečků a hustých lesů. „Z nejvyššího vrcholu Devět skal se filmařům při dobré viditelnosti naskytne pohled až na Krkonoše a Králický Sněžník,“ uvádí Čechová.
Skaliska dosahující úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typická. Převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek, jako stvořené pro víceplánové záběry. Kromě již zmíněných Devíti skal patří k nejznámějším skalním útvarům, ze kterých je možné tyto výhledy natočit, také Prosíčka, Čtyři palice, Dráteničky, vrch Metodka, Pasecká i Malinská skála.
„Velmi dobře přístupná je třeba právě Pasecká skála, ke které je možné dostat se od silnice vedoucí z Nového Města na Moravě do Sněžného. Po odbočce k hotelu Medlov a do obce Studnic je u silnice parkoviště, od kterého je to přímo ke skalním útvarům pouhých pár desítek metrů,“ popisuje Klára Čechová.
Za jeden z nejkrásnějších koutů Vysočiny považuje i malebnou osadu Blatiny, která je východiskem pěších túr na vrcholy Žďárských vrchů. „Jeden z nejhezčích pohledů na Blatiny je ze silnice vedoucí od Sněžného na Milovy,“ dodává Čechová.
Další jedinečné výhledy na labyrinty lesů, luk, řek a roztroušených vesniček se filmařům nabízejí například z Buchtova kopce u obce Daňkovice, u Sněžného do údolí Fryšávky, dále od obce Koníkov přes údolí Svratky k Jimramovu nebo z kopce Bořina mezi Nyklovicemi a Sulkovcem. Z něj jsou v dálce vidět i dvě z mnoha rozhleden, které jsou po celé Vysočině roztroušeny.
Podle Kláry Čechové z Filmové kanceláře Kraje Vysočina je pro kameru jako dělaná i přírodní rezervace Mohelenská hadcová step na Třebíčsku. Leží v těsné blízkosti obce Mohelno a u vstupu se nachází parkoviště. Z jejího okraje je úžasný výhled na celou step, a také dolů do hlubokého údolí, kde si cestu razí řeka Jihlava. V pozadí je vidět mohelenská vodní nádrž a Jaderná elektrárna Dukovany.
„Překrásná vyhlídková místa se ukrývají rovněž na Třebíčsku u Náměště nad Oslavou na zelené turistické trase nad řekou Oslavou, která meandruje dole v hlubokém údolí. Pozadu nezůstává ani oblast Posázaví na opačné straně kraje, kde se nad řekou Sázavou vypínají středověké hrady,“ popisuje Klára Čechová další zajímavá místa.
Ostatně hrady a zříceniny jsou rozesety v krajině celé Vysočiny, a protože se nejčastěji tyčí na nejvyšších vrcholcích v okolí, je pohádkový výhled do široké krajiny zaručen. Ukázkovým příkladem je třeba zřícenina hradu Zubštejn nebo Lipnice.
Pro více informací o nejkrásnějších výhledech do krajiny a dalších lokacích v Kraji Vysočina kontaktujte Kláru Čechovou z filmové kanceláře, c/o Vysočina Tourism, klara.cechova@vysocinatourism.cz, +420 731 597 613.
Autoři fotografií: Jaroslav Horák, Vladimír Kunc, David Anděl, Josef Sova, Karel Varhaník, Jaroslav Rakušan, Tereza Lebdušková, Marek Urban, zdroj: Vysočina Tourism. Kompletní fotogalerie >
