Location tour po Olomouckém a Zlínském kraji: nečekané objevy a networking nad tvarůžky

Filmová kancelář Olomouckého kraje a Zlín Film Office spojily síly a připravily pro filmaře dvoudenní obhlídky nabité fantastickými filmovými lokacemi a neobvyklými zážitky. Arcidiecézní památky v Olomouci a Kroměříži střídaly nové objevy v Prostějově, Plumlově, Tovačově a Křelově. Filmaři navazovali kontakty se zástupci regionálních filmových kanceláří i správci lokací.

 

Foto: Czech Film Commission

---

Obhlídky lokací pro řadu filmových profesí

Czech Film Commission každoročně pořádá kolem 5-6 location tours, z nichž některé jsou dvoudenní (jako i tato po Olomouckém a Zlínském kraji), jiné jednodenní (například v rámci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary nebo Finále Plzeň). Všechny jsou však připravované pro celou škálu filmových profesí. Mezi filmaři, kteří je s námi vyrazili objevovat tentokrát, byla například filmová architektka, producent, režisér, scénárista nebo lokační manažer.

Skutečnost, že každý z nich si z location tour odnese něco užitečného, potvrzuje i jeden z účastníků, producent Petr Koza: „Rád doporučuji (obhlídky lokací) kamarádům, kolegům z branže. Mně to od začátku přijde jako skvělý nápad umožnit filmařům obhlížet místa, kde by se potenciálně dalo něco natáčet. Zejména to podle mě ocení právě lokační, kteří si tvoří svou databázi. Já jako producent zase ocením kontakty.“

Filmařsky využitelné motivy Olomouce

V Olomouci byl naší první zastávkou loni zrekonstruovaný kostel sv. Mořice výjimečný mimo jiné svým úžasně fotogenickým dvouvřetenovým schodištěm, které jsme měli možnost obdivovat při výstupu na 50metrovou vyhlídkovou věž. Shora se nám pak otevřel 360° pohled na univerzitní město s arcibiskupskými paláci, fontánami a novodobou architekturou.

Největší gotická svatyně na Moravě od středověku plní roli hlavního městského chrámu. Mezi jeho skvosty patří sousoší Olivetské hory a Englerovy varhany, které jsou jedny z největších ve střední Evropě.

Z kostela sv. Mořice jsme se prošli na nedalekou radnici. Čtyřkřídlá majestátní budova s hodinovou věží zaujímá střed Horního náměstí. Její průčelí zdobí od 15. století jeden z mála heliocentrických orlojů na světě (kde je jako střed vesmíru znázorněno Slunce), později kuriozně dekorovaný v duchu socialistického realismu.

Na náměstí před radnicí jsme měli jedinečnou možnost nahlédnout do vnitřního prostoru monumentálního sloupu Nejsvětější Trojice, kde se nachází miniaturní kaple, v níž se údajně modlila i Marie Terezie.

Sloup byl zařazen na seznam světového dědictví UNESCO a celé historické centrum Olomouce je druhou nejvýznamnější městskou památkovou rezervací v Česku.

„Olomouc je krásné město s mnoha výtvarnými a filmařsky použitelnými motivy, jak v exteriérech, tak interiérech, zejména v Arcibiskupském paláci,“ upozornila na naši poslední olomouckou lokaci filmová architektka Olga Rosenfelderová.

Renesanční, později barokně upravovaný Arcibiskupský palác je známý impozantním Slavnostním sálem s bohatou štukovou výzdobou, kde zazněly proslovy T. G. Masaryka, Václava Havla nebo Jana Pavla II. My jsme však měli možnost podívat se i do neznámých zákoutí paláce, třeba do zahrady se soškou Panny Marie a zchátralou oranžerií nebo na dvorek s garážemi ze 70. let.

Networking s provozovateli nových lokací

Následoval přesun do Prostějova, a protože jsme v Olomouci navštívili reprezentační prodejnu s místní vyhlášenou lahůdkou, cestovalo s námi v minibuse i několik pečlivě utěsněných sáčků, které o svém obsahu přesto vytrvale dávaly vědět.

Tvarůžky prolomily ledy a mezi účastníky i organizátory se rozjel čilý networking, který probíhal až do našeho rozloučení druhý den na nádraží v Praze.

Edita Růžičková ze Zlín Film Office ocenila možnost „seznámit se s novými filmaři, což je důležité, budovat kontakty, abychom o sobě věděli. Myslím, že je pro filmaře dobré osobně poznat člověka, který zastupuje filmovou kancelář a na kterého se mohou v rámci filmování ve Zlínském kraji obrátit. To „budování“ vztahů a kontaktů jde určitě lépe v příjemné atmosféře location tour, kdy společně obcházíme zajímavé lokace regionu a můžeme spolu i neformálně mluvit. Poznat se osobně má své výhody.“

Kontakty navazovali také filmaři s managementem daných lokací: „Je super, že při location tour dochází k důležitým osobním setkáním a networkingu, je možné si osobně popovídat s řediteli a správci jednotlivých lokací, podělit se o zkušenosti a zjistit podmínky natáčení,“ vyzdvihnul lokační manažer Tomáš Hásl.

A prostor byl i na prohlubování spolupráce zástupců obou regionálních filmových kanceláří, které se v tomto případě společně podílely na organizaci location tour. „Jsem ráda za navázání kontaktu s Michaelem Žáčkem z Filmové kanceláře Olomouckého kraje,“ potvrdila Edita Růžičková a uvedla, že plánuje součinnost s olomouckou kanceláří i na dalším projektu, který Zlín Film Office připravuje.

Nečekané objevy v Prostějově

„Nadchla mě radnice s nádherným schodištěm, sál i půvabný salonek se zajímavým inventářem. Rovněž Národní dům je z hlediska dochovanosti původní architektury dobře použitelný pro dobový film,“ sdílela své postřehy z prostějovských lokací Olga Rosenfelderová.

Jako první jsme navštívili architektonickou dominantu a kulturní a společenské centrum města – Národní dům postavený v letech 1905–1907 podle návrhu Jana Kotěry. Z architektonického hlediska výjimečná budova je zdobená díly malířů Jana Preislera a Františka Kysely a sochařů Stanislava Suchardy, Bohumila Kafky a Karla Petra. 

Stylově čistý interiér budovy ukrývá secesní restauraci a kavárnu, divadelní sál a prostory pro spolkovou činnost. Na první pohled vás zaujmou výrazné stropní malby a elegantní dobová svítidla.

Podobným překvapením pro nás byla rovněž secesní Nová radnice v Prostějově s původní štukatérskou, kovotepeckou, sochařskou a malířskou výzdobou. Radnice ohromí bohatě zdobeným schodištěm s pestrou výmalbou, secesními svítidly a ornamentálním zábradlím. A výjimečný je i její jednací sál s obložením ze 7 druhů dřeva a původním mobiliářem.

Přízračný zámek Plumlov

Na zpracování nových dojmů jsme získali 15 minut, kdy jsme z okna minibusu sledovali ubíhající cestu do Plumlova. Tady, vedle hradu založeného na přelomu 13. a 14. století vyrostl v letech 1680–1688 tzv. vysoký zámek v manýristickém stylu ovlivněný italskou renesancí. Z původních plánů na čtyřkřídlý zámek bylo postaveno jen jedno křídlo. A až do roku 1801 tu vedle sebe stály hrad i zámek. Poté, co byly obě budovy poškozeny vichřicí, nechal hrad tehdejší majitel, Alois z Lichtenštejna, zbořit. Jeho zbytky tvoří pahorek na nádvoří zámku.

Velkolepá budova se sloupovým průčelím se tyčí nad Podhradským rybníkem nedaleko vodní nádrže Plumlov. Osamocené křídlo zámku vyrůstající vysoko nad okolí působí jako z jiného světa. Část interiérů, včetně zámeckého vězení, je zpřístupněna veřejnosti. Některé z nich slouží jako výstavní prostory. Jejich výhodou je minimální zařízení. Další prostory probíhají postupnou rekonstrukcí.

Co filmaři v Kroměříži dosud neobjevili

Večerní program vyplnila prohlídka rozsáhlých původních sklepů Arcibiskupského zámku v Kroměříži, které slouží k uskladnění a archivaci mešního vína. Černé zabarvení klenutých sklepních stropů prokazuje osídlení ušlechtilou paličkovitou plísní, která, jak jsme byli ujištěni, je dokladem prostředí ideálního svojí teplotou a vlhkostí právě pro archivaci vín.                   

                      

Kroměřížský zámek je filmařům dobře znám už od 80. let, kdy tu Miloš Forman točil Amadea. My jsme však měli možnost prohlédnout si ve společnosti ředitele Správy Arcibiskupského zámku a zahrad Jiřího Uhlíře také méně známé prostory, mezi které patří Vrchnostenská sýpka, Mlýnská brána a Arcibiskupská vodárna.

Barokní sýpka po částečné rekonstrukci představuje masivní budovu se 2 patry se zděnými klenutými stropy, 1 patro s dřevěným trámovým stropem a 2 patra původních krovů.

Mlýnská brána je propojená s Arcibiskupským zámkem, vede tudy chodba z budovy arcibiskupské gardy přes Arcibiskupské gymnázium až do kostela sv. Mořice. Interiér samotné brány skrývá místnosti, které obývali vojáci strážní gardy.

„Super bylo zařazení Arcibiskupské vodárny,“ uvítal další bod programu Tomáš Hásl. Jedinečná technická památka zásobovala vodou zámek, pivovar i kašny ve městě a fungovala až do roku 1963. V interiéru je přístupný původní mechanismus a několik dalších zrekonstruovaných prostor: dřívější mincovna a dnes taneční zrcadlový sál.

Tovačov: různorodé motivy na 1 místě

Po 30 minutách jízdy z Kroměříže jsme vystoupili na zámku Tovačov, který filmařům nabízí řadu různých motivů, což ocenil i režisér Tomáš Vorel: „Nejvíce praktické mi přišly lokace, které mohly nabídnout více zajímavých prostředí na jednom místě. Například předposlední lokace – zámek Tovačov mi přišla že měla spoustu možností využití.“

Rozlehlou travnatou plochu se vzrostlými stromy před zámkem lemuje dlouhá řada prázdných budov s klenutým podloubím v 1. patře. Dříve se tu vystřídalo několik institucí a momentálně zůstávají budovy nevyužité.

Pokladem samotného zámku s nejvyšší zámeckou věží v Česku je jeho impozantní „vídeňské“ schodiště hlídané sochami 2 lvů, které upoutalo i Olgu Rosenfelderovou: „Tovačov mě zaujal zejména interiéry, obzvlášť schodiště se mi velmi líbilo. Takové se těžko hledá, krása. I mnohé pokoje jsou pro dobovku dobře použitelné, jako třeba koupelny – výborné.“

Pevnost s podzemními chodbami

Úplně poslední zastávkou location tour byl Fort Křelov, kde si na nás pan správce přichystal malé dobrodružství. Polygonální pevnost je jednou ze čtyř budovaných od roku 1850 západně a jihozápadně od pevnosti Olomouc. Rozlehlý areál zabírá plochu o 60 000 m².

Pevnost spravuje soukromý majitel, který budovu zrekonstruoval a v současnosti tu pořádá kulturní akce, výstavy a provozuje zde střelnici. Návštěvníkům je k dispozici restaurace a pro omezený počet rovněž ubytování.

Budovu obklopují temné podzemní chodby, kam nás pan správce vyslal s lucernami v ruce. Po napínavém průzkumu a chvilce obav, zda se odtud dostaneme ven, jsme narazili na pana správce, který nás s pobaveným úsměvem vítal na druhém konci u východu.

Nové lokace a navazování kontaktů

Location tour po Olomouckém a Zlínském kraji pro nás byla plná objevů. „Národní dům v Prostějově ani Novou radnici jsem zevnitř nikdy neviděl, zámky v Plumlově, Tovačově a pevnost na Křelově jsem viděl úplně poprvé,“ přiznal producent, režisér a scénárista Martin Vadas. „Byl jsem s vámi už Pardubicích a Královéhradeckém kraji, Ostravě a okolí. A nyní v Olomouci a Kroměříži, jsem naplněný mnoha zážitky. Chválím skvělou organizaci ze strany vaší filmové komise, krajských kanceláří i přijetí na místech s místními průvodci.“

Důležitost setkání se správci nebo provozovateli si Michael Žáček uvědomuje a předem je pečlivě naplánoval: „Přišlo mi podstatné, aby byla lokace prezentována člověkem, který je jí absolutně nejbližší a dokáže odpovědět na specifické otázky, které mohou být potřebné a rozhodující pro natáčení.“

I Edita Růžičková byla s průběhem obhlídek spokojena: „Myslím, že právě location tour a navázání osobních kontaktů může napomoci tomu, že se filmaři do našeho kraje vrátí natáčet.“

Pokud vám naše obhlídky lokací dávají smysl, patříte mezi aktivní filmaře a chcete se zúčastnit, spojte se s námi, rádi vám pošleme pozvánku na příští location tour.

Kontakt pro natáčení v Olomouckém kraji:

Filmová kancelář Olomouckého kraje, Michael Žáček (michael.zacek@centralaok.cz, +420 775 863 537) 

Kontakt pro natáčení ve Zlínském kraji:

Zlín Film Office, Edita Růžičková (info@zlin-film.cz,+420 778 515 500) 

FOTOGALERIE>