Když padlo rozhodnutí o České republice jakožto jediné lokaci filmu Králíček Jojo, režisér Taika Waititi a producent Carthew Neal oslovili prostřednictvím české produkční společnosti Czech Anglo Productions místní filmaře do všech oddělení výroby filmu. Těm bylo po přečtení scénáře jasné, že dostali příležitost podílet se na výjimečném díle a vytvořili jeden z nejmotivovanějších týmů vůbec. Česká republika tak mohla ukázat nejen své lokace, ale významně se podílet i na kreativní složce filmu. Spolupráce mezi česko-zélandským štábem vynesla šest nominací na Oscara, z toho byla jedna proměněna za adaptovaný scénář. Mezi nominovanými byla i výtvarnice Nora Sopková. Jak vzpomíná na natáčení český tým? A jaké to podle nich je, když natáčí evropskou historii Novozélanďané?
Jojo Rabbit | Foto: Jan Adler, Czech Anglo Productions
Malý Jojo se projíždí se svou matkou na kolech českou krajinou, náměstí v Žatci se promění v německé maloměsto
a obchody, domy a kostely pokrývají nacistické vlajky. V Německo za druhé světové války se proměnil i Josefov, Úštěk, Kytín, Dolní Beřkovice, Hořín, Lenešice a Petchkův palác v Praze. Zásadní část filmu se odehrává v Jojově domě postaveném v ateliérech na Barrandově. Za barevně hřejivou až pohádkovou stylizací, která podtrhuje dětský svět Joja a chrání ho před šedivou realitou, stojí český tým architekta Radka Hanáka, ve kterém pracovala výtvarnice Nora Sopková nominovaná na Oscara spolu s hlavním architektem filmu Raem Vincentem.
,,Každý detail v ateliérové dekoraci i na reálných lokacích byl naplněn touhou to nepokazit ostatním a udělat to co nejlépe, protože jsme věděli, že jestli někdy někdo naši práci uvidí, bude to na tomto filmu. Snažili jsme se paralelně užít si celou situaci na maximum a současně podat ten nejlepší možný výkon,“ prozradil Czech Film Commission art director Ondřej Lipenský.
Novozélandská otevřenost k evropské výtvarné historii byla pro český tým velmi inspirativní
Českému štábu spolupráce se zahraničními kolegy svědčila. Celková otevřenost novozélandského výtvarníka Ra Vincenta k evropské výtvarné historii pomohla stavět se ke stylizaci filmu svobodněji, než by to na první dobrou udělal Středoevropan, který v sobě má zakotvenou určitou představu danou místní historií.
,,Právě tahle jeho otevřenost byla velmi inspirativní i pro náš český tým a ukázala nám mnohem svobodnější způsob práce, než na který jsme zvyklí z klasických dobových filmů. To umožnilo vytvořit interiér bytu Joja a jeho maminky, který se vymyká zažité představě o tom, co mívali běžní lidé doma. Je to výrazné art deco, pohádka, ale i reálně odpozorované detaily. Výtvarná koncepce filmu byla stylizace do dětského vidění. Lehce nadsazené architektonické detaily, výrazná stylovost v kontrastu k šedi okolního světa, barevnost prostředí,“ dodává Lipenský.
Jestli Česká republika nabízí něco výjimečného, je to zručnost a pracovitost místních filmařů
Kromě zahraniční investice do českých služeb a zboží v celkové výši 188 milionů korun, které produkce utratila během příprav a 45denního natáčení, přinesla výroba filmu důvěru v tuzemské filmové řemeslo. Točil se totiž celý v České republice. Český štáb měl možnost doslova vtisknout svou identitu a autenticitu do celého filmu a podílet se tak na jeho duši. Jméno české scénografky Nory Sopkové nominované na Oscara může pomoci přinést Česku do budoucna další zahraniční spolupráce.
Česká republika tak láká filmaře nejen na pobídky a lokace, ale i infrastrukturu. Jestli totiž může mezi evropskými zeměmi nabídnout něco opravdu výjimečného, je to zručnost a pracovitost místních lidí, filmové odborníky, špičkové ateliéry i nejmodernější filmovou techniku.
Tento článek je věnovaný všem, kteří se podíleli na tom, aby mohl být film natočen, spatřen, nominován a oceněn. Jsou to produkční, technické profese – osvětlovači, kamerová a pohybová technika, výtvarníci všech oddělení – rekvizitáři, kostyméři, maskéři, dále lokační, stavba, řidiči, catering, runneři, asistenti a kompars. Ti všichni mají zásluhu na skutečnosti, že film do této chvíle obdržel po celém světě 30 cen a 142 nominací včetně ocenění americké Akademie filmového umění a věd. Děkujeme.
Kromě Ondřeje Lipenského jsme oslovili další členy českého štábu a dali jim volnost vyjádření se ke spolupráci. Tady jsou:
Markéta Tom, asistentka producenta Carthewa Neala:
„Koncem zimy roku 2017 začaly přípravy natáčení a já jsem se se stala asistentkou producenta Carthewa Neala. Režisér Taika Waititi je taková vichřice a lavina nápadů a Carthew Neal coby spíše klidná oáza ho krásně doplňuje. Se štábem z Nového Zélandu většina z nás již zde pracovala během natáčení Narnie, takže jsme věděli, že to bude jízda. Kiwi’s jsou otevření, komunikativní, rádi vtipkují a užívají si hodně volné večery po práci a víkendy.
Během produkce bylo důležité vytvořit pro všechny dětské herce příjemné zázemí. Thomasin McKenzie je veganka
a Roman Griffin vegetarián, což v Praze není problém, ale na lokacích jako byl Žatec či Josefov to již tak jednoduché nebylo.
Každý pátek jsem psala pro cizí štáb mail s kulturními tipy kam o víkendu v Praze. Vždycky jsou lidé udivení, jak bohatá je Praha na kulturní vyžití a kolik krásných míst tu máme na dosah. Thomasin McKenzie si ráda zašla na klasiku do Národního Divadla a kluci zas do Žlutých lázní. Pár členů štábu si trouflo i na výlety na Konopiště či do Českého Krumlova.
Pro mě je vždy důležité, když zahraniční členové štábu mají chuť se dozvědět něco více o místech, kde točíme,
o naší historii a historickém kontextu. Natáčeli jsme mimo jiné i v Sudetech, kde se za posledních 100 let událo tolik zásadních historických událostí.“
Jan Adler, lokační manažer:
„Považuji za úspěch, že se nám podařilo v lokačním teamu „Králíka“ připravit v poměrně krátkém čase. Spolupráce s regionální filmovou kanceláří Ústeckého kraje byla jako vždy výborná. Největší respekt ale patří městům Žatec
a Úštěk. V Žatci jsme se například museli vypořádat s vícedenní uzavírkou náměstí a přilehlých ulic, přičemž na některých komunikacích probíhala střídavě rekonstrukce liniových sítí. Největší výzva byla tedy navrhnout logické objízdné trasy a zároveň umožnit rekonstrukci komunikací. Také jsme zde ztvárnili některé válečné scény, které nebyly úplně jednoduché a omezení se proto muselo nutně dotknout mnoha obyvatel, kterým patří největší dík. Nakonec se obě města stala součástí oscarového snímku, a to považuji za největší satisfakci.“
Martina Götthansová, asistentka režie
„Když jsem si přečetla scénář, věděla jsem, že je to hodně výjimečný projekt, a že na něm musím pracovat stůj co stůj, takových se tu v Česku poslední dobou moc neobjevilo. Je to chytré, dojemné, poučné a je moc dobře, že film vznikl právě teď, v téhle době. Taika Waititi je génius a doufám, že s ním budu moct ještě někdy točit.“
Kateřina Polanská, vedoucí kostymérka
„Osobně je mi blízké období druhé světové války. Měla jsem výborného kolegu, poradce na uniformy, Michala Cháru. Dále jsem měla a mám i teď skvělé kolegy, kteří mají rádi svou práci. Inspirativní byl zejména Taika Waititi, pan režisér. Velmi úzce jsme spolupracovali s art departmentem, hlavně Radkem Hanákem. Myslím, že se ta spolupráce hodně podepsala na vizuální stránce. Radek to válečné období miluje, hodně jsme spolu řešili rekvizity apod.
Výzvou se nejprve zdálo sehnat velké množství Hitler Jugend uniforem, nakonec se povedlo. Také je film na válečné období nezvykle barevný. Za úspěch Jojo Rabbita jsem moc vděčná, je to obrovské ocenění práce všech našich filmařů – kolegů i z jiných departmentů. Pravdou je, že je ten film výborný po všech stránkách.
Je pro mě důležité, že je na konci naděje, světlo.“
Králíček Jojo, 1h 45 min, Nový Zéland, 2019
Oscar za nejlepší adaptovaný scénář: Taika Waititi
Nominace na Oscara:
Nejlepší střih: Tom Eagles
Nejlepší výprava: Ra Vincent, Nora Sopkova
Nejlepší kostýmy: Mayes C. Rubeo
Nejlepší herečka ve vedlejší roli: Scarlett Johansson
Nejlepší film: Taika Waititi, Carthew Neal
Český štáb:
Radek Hanák, Ondřej Lipenský, Nora Sopková, Lucie Kuprová, Linda Kvasničková, Václav Mottl, Pavel Voráček, Karel Kubiš, Claudia Vaseková, Markéta Tom, Jakub Kyral, Vojta Ludvík, Markéta Randáková, Jan Adler, David Máj, Petr Stuna, Ondřej Kos, Roman Iljovský, Jan Ciboch, Jan Arnošt, Radek Bruna, Michaela Dvorská, Martin David, Josef Jelínek, Miroslav Lhotka, Jaroslav Peterka, Ivo Zubatý, Martin Mottl, Alojz Vyšlan, John Soukup, Martin Svojger, Petr Forejt, Andrej Kostic, Pavel Hatrmann, Zdeněk Stadtherr, Pavel Hartmann, Martina Götthansová, Adam Dvorščík, Zuzana Drdácká, Michaela Šalamounová, Jan Ast, Mirek Lhotka, Ivoš Zubatý, Tomáš Peteráč, Ondřej Moravec, Šárka Mikesková, Klára Pavlicová, Marie Švecová, Antonín Hausknecht, Tomáš Tobola, Marek Šimberský, Pavel Krátký, Petr Hynek, Jan Blahák, Matouš Brichcín, Jaroslav Pšenička, David Bílek, Hana Dvorská, Jan Vosmík, Jiří Horký, Tomáš Zámečník, Ivan Mareš, Petr Sekanina, Roman Ihnatola, Karel Vokoun, Pavel Vokoun, Láďa Vacík, Aleš Putík, Šimon Pácal, Robert Lahoda, Viktor Červenka, Miloš Kulhavý, Pavel Hulínko, Václav Pácal, Ladislav Lahoda, Roman Illovský, Tomáš Homolka, Markéta Bočková, Eva Nietschová, Marie Strnadová, Alice “Rusalka“ Linhartová, Martina Smutná, Stanislav Callas, Ondřej Chmel, Libor Datel, Jan Palcr, Viktor Červenka, Lukáš Doseděl, Pavel Hartman, Martin Švandrlík, Zdeněk Datel, Tomáš Rývora, Petr Kulvejt, Filip Stiebitz, Pavel Kmoch, Martin Oktábec, Martina Frimelová, Claudia Vašeková, Petr Jelínek, Andrea Miltnerová, Jan Prokeš, Jiří Málek, Adam Vejvoda, Marek Havel, Milan Chadima, Petr Braun, Štěpán Malík, Štěpán Svoboda, Radim Grzybek, Daniel Tučník, David Měštecký, Viktor Horák, Aleš Bělak, Vladimír Kesl, Ivo Kofránek, Iva Homoláčová, Karel Kubiš, Ivo Repčík, Tomáš Červenka, Ondřej Jirsa, Marek Müller, Martin Hubáček, Daniel Kutaj, Marek Muhlstein, Jan Houdek, Jakub Smetana, Martin Sixta, Jan Matějka, Eduard Blesk, Jiří Jindříšek, Jiří Hroz, Jiří Arnstein, Martin Rek, Filip Zangi, Jiří Zelenka, Jiří Trier, Ladislav Zobina, Jan Foltýn, Petr Mach, Michal Javůrek, Petr Šatochin, David Vacek, Kateřina Polanská, Šárka Mikešková, Aleš Bělak, Marek Knittl, Vendy Vosátková, Tereza Hrzánová, Michal Chára, Petr Mach, Naďa Chrástová, Jana Žiláková, Martin Schmarc, Jiřina Špilajová, Hana Sudová, Romana Martínková, Irena Kárníková, Filip Roztočil, Marcel Ryšánek, Tereza Chuchvalcová, David Fryš, Aleš Jetmar, Vladimír Běhálek, Martin Kulhánek, Karel Brosinger, Miloš Brosinger, Marek Boček, Jiří Havlíček, Věra Homoláčová, Libor Michálek, Aleš Kuch, Karel Šobr, Alexander Kozák, František Charvát, Petr Blahovec, Milan Lála, Jitka Zelenková, Radek Šimek, Jiří Väter, Věra Matoušová, Kamila Konečná, Monika Burešová, Kateřina Černá, Veronika Hladíková, Kateřina Šoptenková, Leoš Vojtíšek, Marcela Havrlíková, Soňa Jakl, Jitka Fleischhansová, Kristýna Poliček, Hana Konečná, Vanda Nováková, Lucie Strnadová, Lenka Antl Kubálková, Petra Nováková, Michal Kucharcyzk, Pavel Rogl, Tomáš Karl, Michal Gajdorus, Tomáš Žižka, Radek Holub, Dan Muravjev, Ondřej Rádr, Kristýna Hanušová, Anna Drobná, Jakub Vlček, Michal Žák, Jan Dvořák, Karel Fairaisl, Martin Maryška, Ondřej Kudrna, Daniel Vagenknecht, Martin Sova, Filip Ostrý, Veronika Neubauerová, František Petrák, Karel Dvořák, Martin Sobek, František Rezek, Zuzana Přibylová, Bohumil Maceček, Adéla Kroupová, Olda Knotek, Petr Donát, Lukáš Rezek, Luka Belak, Jana McDonald, Barbora Roubová, Tomáš Munzperger, David Strangmüller, Daniel Němec, Martin Švojger, Matěj Němec, Jakub Nierostek, Jarda Peterka, Dan Koudela, Vojtěch Záruba, Jan Ebr