Objekt 64 U Hradeb se nachází na adrese Mostecká 21, nedaleko Karlova mostu a Malostranského náměstí. První zmínky o tomto místě pocházejí ze 14. století. Objekt postupně procházel proměnami od pozdní gotiky přes renesanční a barokní přestavby až po svou novodobou tvář z 20. století.

Ve 30. letech minulého století získala parcelu dnešního objektu pojišťovna Koruna a oba domy, které na ní tehdy stály, nechala zbourat. Další výstavbu přerušila válka a po nástupu komunismu projevilo o parcelu zájem Ministerstvo obrany pro výstavbu armádních bytů a tzv. kulturního zařízení pro důstojníky. Původně zde bylo zamýšleno divadlo podle sovětských vzorů, později kino pro 600 diváků. Nové architektonické řešení z roku 1954 zachovávalo charakter původních dvou gotických domů se štíty a tím se architektura podřídila charakteru a měřítku ulice. Uvnitř bylo vytvořeno nádvoří. Interiéry návrh pojal v tzv. bruselském stylu. Stavba byla dokončena v roce 1964 a stala se domovem již výše zmíněného kina. To bylo po revoluci několik let ve vlastnictví filmového studia Barrandov a na krátkou dobu se do něj vrátily i premiéry českých filmů. Jeho ústup ze slávy začal v druhé polovině 90. let s nástupem multikin. Kino bylo prodáno a v roce 2002 zaniklo – za bouřlivé pozornosti památkářů a médií, když mu hrozilo přebudování na podzemní garáže. Ačkoliv se výstavbu garáží podařilo zastavit, povodněmi zničený objekt zůstal dále nevyužitý.

Jak vypadají prostory objektu 64 U Hradeb dnes? Jakmile opustíte rušnou Mosteckou ulici a projdete pasáží s původními vitrínami pro filmové plakáty, octnete se na malém vydlážděném čtvercovém nádvoří. Jeho dominantu tvoří socha Malá tanečnice z roku 1960 od sochaře Jana Hány, která je umístěna ve středu nízké kruhové kašny uprostřed nádvoří. Celý prostor vnitřního dvora o rozměrech cca 20 x 20 metrů vytváří atrium, přičemž boční objekty mají úzká podloubí s arkádami. Druhou významnou dominantou prostoru je průčelí třípatrové budovy v barvě světlého písku, kterou vidíme na pozadí sochy s kašnou a jehož součástí je i prostor kina. Jeho nejvýraznějším rysem je samotný vstup, tvořený výrazným sedmistupňovým žulovým schodištěm se čtyřmi prosklenými dveřmi v hnědém dřevěném rámu, které dávají vstupu důstojnost a také možnost vhlédnout do vnitřního prostoru. Nad dveřmi, na portálu svítí čtyři kulatá světla, která jsou symbolickým „majákem“ pro milovníky tohoto místa. Vpravo od vstupu pak najdeme samostatnou asi 30 metrů dlouhou pasáž s částečně prosklenou střechou s jemnými luxfery, která vede k jednomu z dalších vstupů do prostoru 64 U Hradeb. Vlevo od vstupu jsou terasy s moderními zahradními úpravami a pohledem na vnitřní části okolních historických domů, včetně části původní hradební zdi nebo nedaleké věže, která byla také součástí původního opevnění.

Samotný prostor kina (cca. 3 000m2) nabízí poměrně různorodou skladbu podzemních interiérů včetně hlavního sálu s balkonem původně pro 600 diváků, prostornými chodbami a dalšími prostory. Součástí základů kina je dochovaná část kdysi mohutných Malostranských hradeb ze 13. století. Hlavní sál má velkorysé zaoblené jeviště, které odpovídá původně zamýšlenému divadlu. Atmosféra hlavního sálu v sobě mísí poetiku syrovosti industriálu vycházející z cihel, železa a betonu a poetiku „posvátnosti“ prostoru zasvěcenému filmu a divadlu. Zajímavostí je, že kino bylo postaveno v poválečné době nikoliv s jednotným amfiteátrem hlediště, ale s prostorem rozděleným na patro a balkon ve stylu předválečných kin. Moderní interiér byl dílem Františka Trmače (hotel Internacional v Dejvicích). Všechny interiéry kina byly zničeny povodněmi v roce 2002 a prostor tím nechtěně získal svou nynější syrovou podobu nabízející zajímavé nové možnosti využití, například pro filmová natáčení nebo pořádání speciálních kulturních akcí. Vloni a letos jich v prostorách kina proběhlo několik – představení Fantom souboru Sabotanic Garden, site-specific performance s názvem 64 souboru TOPOS, koncert orchestru soudobé hudby Berg nebo natáčení klipu k výstavě Muzea hlavního města Prahy Pražské biografy – zaniklý svět potemnělých sálů.

Práce na záchraně prostoru začaly v srpnu 2015. Obnovu prostoru 64 U Hradeb inicioval Jan Čep a letos v březnu s týmem svých spolupracovníků založil spolek Jsme U Hradeb. Autorem architektonické studie obnovy objektu je studio Linhart Architects. Záměrem projektu je vybudování multifunkčního kulturního centra se špičkovými technologiemi s důrazem na audiovizuální a filmovou tvorbu, ale i další přímo i nepřímo související segmenty kreativního průmyslu. Projekt obnovy bude mít několik fází, přičemž jeho hlavní část by měla být dokončena do konce roku 2018. Průběžně se však budou realizovat různé projekty a akce a příznivci kina 64 U Hradeb budou moci proměnu místa spoluprožívat. „Jako zákonitou součást našeho projektu vnímáme využití prostoru pro účely natáčení nebo fotografování a to jak v současné podobě, tak i v budoucnosti. Prostor 64 U Hradeb má svou „filmovou duši“, a proto je pro každého filmaře domovem,“ říká Jan Čep. Kontakt: Spolek Jsme U Hradeb - (+420 733 646 464, produkce@64uhradeb.cz), Jan Čep (+420 777 099 999, jan@64uhradeb.cz)

Spolek Jsme U Hradeb se věnuje především přípravě a realizaci kulturního programu, mapování historie místa a jeho komunitnímu rozvoji. Jedním z prvních projektů je inovačně-technologické centrum LAB64, které se bude zabývat akcelerací, inkubací a inovacemi v oblasti kreativního průmyslu a současně bude technologickým poskytovatelem služeb ostatním subjektům v rámci 64 U Hradeb. LAB64 stojí na čtyřech hlavních pilířích zájmu: Imagion – se zaměřuje např. na virtuální a augmentovanou realitu, projekční dóm a video mapping stejně jako budoucností filmu, videa. Neuronia – tělesné senzory, extrémní konektivita, interakce mezi mozkem a počítačem apod., Interaxia – gamifikace a živá interakce, technologie zachycující pohyb a gesta, Fabrixon – „chytré“ materiály, DIY, 3D tisk, hacking, technologie nošené na těle apod.