Adolf Loos je považován za nejvýznamnějšího středoevropského architekta první třetiny 20. století. Byl představitelem moderního architektonického purismu charakteristického čistými hranolovými tvary, absencí ornamentů, jednoduchou, funkcí určenou formou a ušlechtilými materiály. V českých zemích Loos realizoval více než třicet návrhů a nejvíce z nich se dochovalo v Plzni. Mezi další jeho významná díla patří Müllerova vila v Praze, dům Tristana Tsary v Paříži či vídeňský obchodní dům Goldman & Salatsch.

„Originální Loosův design i složité osudy původních majitelů plzeňských interiérů k natáčení přímo vybízí. Už při běžné návštěvě se nemůžete ubránit představám nad tím, jak se tady kdysi lidem žilo, a tak budeme jenom rádi, pokud se jedinečné kouzlo Loosových interiérů podaří využít k dalším vizuálním zážitkům“, uvedla Zuzana Koubíková, ředitelka organizace Plzeň – TURISMUS. „Každý z interiérů je v něčem jiný, což umožňuje pestrou škálu využití. Dohromady však tvoří jedinečný celek,“ dodává Koubíková.

Pro natáčení jsou v současné době dostupné následující interiéry: Byt Viléma a Gertrudy Krausových (Bendova 10) - Jeden z nejkrásnějších bytových interiérů v Plzni navrhl Adolf Loos v letech 1930-1931. Nejhodnotnější částí je salon s krbem propojený s jídelnou. Místnost je obložena zeleným mramorem Cipollino, strop tvoří desky z tmavého mahagonu. Protilehlé zrcadlové stěny vytvářejí efekt nekonečného prostoru a celek působí až magickým dojmem. Zajímavě je vybavena také dochovaná ložnice s vestavěnými skříněmi.

Byt doktora Josefa Vogla (Klatovská 12) byl Adolfem Loosem navržen ve 20. letech 20. století. Během nacistické okupace přešel dům do německé správy. Z původního bytu se zachovaly dvě místnosti - salon s jídelnou s vestavěným nábytkem, dřevěnými obklady stěn či travertinovým obkladem jídelny. Místnosti jsou po rekonstrukci vybaveny přesnými replikami původního nábytku.

Brummelův dům (Husova 58) - Přestavbu patrového domu a vybavení jeho interiéru projektoval Adolf Loos pro manžele Brummelovi, realizace byla dokončena v roce 1929.  Budova přečkala jak masívní bombardování na konci druhé světové války, tak snahy úřadů o zboření domu v 80. letech 20. století. V roce 1991 byl dům v restituci navrácen rodině. Dům s částí původního mobiliáře patří k nejkrásnějším Loosovým realizacím v Plzni. K dispozici je pět pokojů někdejšího dvougeneračního apartmá.

Další dva interiéry, které mohou filmaři využít, čekají na rekonstrukci a nejsou běžně přístupné: Byt Hugo Semlera (Klatovská 19) – v tomto rozlehlém bytě se zachovala jídelna, salon a hudební salonek pocházející z období 1931 – 33, který je prokazatelně Loosovou prací, další dvě místnosti byly vytvořeny v loosovkém stylu. V salonku je přísně dodržen princip symetrie, stěny jsou obloženy mramorem typu „fantastico“ se zvláštním černobílým žilkováním. V průčelí salonku nechybí ani krb a zrcadla v nikách mramorové stěny. Od sousedního obývacího pokoje je hudební salonek oddělen prosklenými posuvnými dveřmi, umožňujícími rozšířit prostor. Po skončení války až do roku 1993 využívala dům včetně Loosova interiéru armáda, nyní probíhají jednání o převodu domu na město Plzeň. Apartmán Richarda Hirsche (Plachého 6) – Ve 2. patře domu navrhl Adolf Loos v roce 1927 interiér bytu pro Richarda Hirsche, do dnešní doby se v něm zachovaly fragmenty apartmánu – ložnice s vestavěnými skříněmi. Ve stejném domě realizoval Adolf Loos v letech 1908-1909 svůj vůbec první plzeňský interiér. Jednalo se o byt Viléma a Marty Hirschových (rodičů Richarda Hirsche), který se bohužel nedochoval.

Pro více informací se můžete obrátit na nás, anebo přímo kontaktujte Plzeň-TURISMUS, p.o., Magdalenu Soukupovou, +420 727 974 866, soukupovam@plzen.eu