Vojenské cvičiště se u Ralska rozkládalo již za vlády Josefa II. Rakousko-uherské vojsko vystřídali vojáci Wehrmachtu, následované československou lidovou a posléze sovětskou armádou, což zásadně ovlivnilo osudy této oblasti. V současné době je krajina zbavena více než 120 tisíc kusů munice a připravena pro filmaře.
16. července 2020
Oblast v okolí Ralska byla osídlena už od 13. století. Vedla tudy důležitá evropská obchodní stezka do Žitavy. Místní obyvatelé, převážně německé obyvatelstvo, se muselo potýkat s morovými ranami, odehrávaly se tu prusko-rakouské války, táhla tudy švédská vojska a zdejší území pustošili husité. Život zde nebyl nikdy jednoduchý.
Od roku 1938 po usídlení německé armády a zejména pak po ustanovení vojenského újezdu roku 1950 bylo postupně místní civilní obyvatelstvo odsunuto. Více než dvacet obcí, osad a samot zcela zaniklo. Některé budovy byly zničeny, jiné byly využívány jako cvičné cíle, a to včetně kostelů. Před koncem druhé světové války bylo vybudováno letiště u Hradčan, které v 80. letech 20. století Sověti zvětšili na celkovou délku 2,7 km a šířku 90 m, aby na ní mohl přistát raketoplán Buran. Letiště dodnes patří k největším ve střední Evropě. Pod betonem letištní plochy jsou usazeny parovody, kterými kolovala horká pára z přidružené teplárny, aby letiště mohlo fungovat i v zimě.
Po druhé světové válce Československá armáda vybudovala v Ralsku výzkumný polygon pro testování různých druhů munice, muniční sklady, tankové střelnice Židlov a Bělá, velké garáže a v neposlední řadě přísně utajované sklady jaderných hlavic.
V letech 1968 – 1991 obývala prostor sovětská armáda. Zhruba čtvrtinu tohoto území intenzivně využívala bez ohledu na životní prostředí. Dekontaminace zeminy a podzemní vody silně znečištěné ropou, těžkými kovy a dalšími životu nebezpečnými látkami probíhá doposud. Na druhou stranu se na většině území díky uzavřenému prostoru zachovaly vzácné druhy rostlin a živočichů.
Po odchodu sovětských vojsk z vojenského výcvikového prostoru, který zahrnoval plochu 250 km2, vznikla sloučením devíti osad na jeho bývalém území obec Ralsko. Ta patří se svými 170 km2 k nejrozsáhlejším obcím v České republice.
V současné době je krajina protkána sítí cyklostezek a turistických tras. Některé bývalé vojenské budovy jsou využívány jako sklady surovin, vojenské letiště u Hradčan je částečně používáno ke sportovním účelům, ale také se zde objevují filmaři. Natáčely se tu například filmy Tmavomodrý svět nebo Stalingrad.
O volné pohledy do krajiny tu není nouze, stejně jako o několik posledních rozvalin vojenských budov a zejména paneláků, které lákají k natáčení apokalyptických filmů. Míst na parkování aut i postavení zázemí je také dostatek.
„Část panelových domů s byty pro vojáky a jejich rodiny, které jsou tak atraktivní pro filmaře, zatím stojí. Jsou ale ve špatném stavu. Pokud chcete natočit katastrofický film, neváhejte, tohle místo je pro takové scény přímo ideální!“ doporučuje Barbora Hodačová z Liberecké filmové kanceláře.
Kontakt pro natáčení v Libereckém kraji:
Barbora Hodačová, hodacova.barbora@magistrat.liberec.cz, +420 773 781 766
