Dům kultury v Ústí nad Labem slouží svému účelu už bez mála šedesát let. Byl koncipován velkolepě, jak se na tehdejší dobu slušelo a jeho výstavba je spojena s poněkud dramatickými událostmi. Vraťte se s námi (a s kamerou) do doby politických procesů v 50. letech, kdy vznikal návrh na tuto monumentální stavbu, která spolu s dalšími stavbami z tohoto období změnila ráz města.

Kulturní dům Ústí nad Labem | Foto: Czech Film Commission

Během první československé pětiletky na přelomu 50. let 20. století byly v Ústí nad Labem vybudovány kulturní kluby se společenskými sály ve dvou průmyslových závodech. Ani jeden z nich ale kapacitně nedostačoval. Na popud Revolučního odborového hnutí (ROH), které si dalo za úkol rozšířit životní a kulturní úroveň pracujících, tak započalo plánování výstavby nového Odborového domu kultury pracujících.

V roce 1954 bylo rozhodnuto o stavbě na místě reprezentativní novogotické Schaffnerovy vily z konce 19. století, která původně patřila řediteli ústecké chemičky, a ve které během 2. světové války sídlili městští úředníci. V září roku 1959 byla honosná „kapitalistická“ budova vily odstřelena a mohlo se začít stavět v úplně jiném slohu, socialistickém realismu (v architektuře se používá zkratka sorela). Termín socialistický realismus schválil už roku 1932 Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu jako oficiální směrnici pro literaturu, výtvarné umění a hudbu.

S výstavbou se pospíchalo, ale otevření kulturního domu muselo být nakonec posunuto. Dělníci položili parkety ve velkém sále příliš brzy, ty nasákly vlhkost ze stěn a betonu, roztáhly se a vyboulily uprostřed místnosti skoro do dvoumetrové výše, načež podlaha začala bořit zdi. Vyděšený hlídač povolal uprostřed noci jednoho z inženýrů a společně pak s pomocí krumpáče museli rychle vytrhat dvě řady parket kolem stěn. Kulturní dům byl po opravě slavnostně otevřen až v květnu roku 1964.

[gallery columns="2" ids="19346,19335"]

Vybudován zde byl divadelní sál, přednášková místnost, loutková scéna, řada učeben a restaurace. Najdete zde jedinečné zachovalé interiéry kinosálu s kapacitou 624 míst, vstupní halu, která slouží jako dobová šatna a taneční sál s kapacitou 900 míst s dochovanou původní výzdobou i osvětlením. Asi před deseti lety byla část Domu kultury rekonstruována a nyní v ní sídlí Dům dětí a mládeže.

K filmařům jsou zde velmi vstřícní. Nabízejí prostory nejen pro natáčení, ale také pro zázemí uvnitř budovy a možnost parkování před a za hlavní budovou. K dispozici jsou elektrické přípojky, osvětlení i voda. Pronájmy má na starosti Marcela Bořutová: „Jsme rádi, že je budova kulturního domu využívána i pro filmařské účely. Díky spolupráci s Filmovou kanceláří Ústeckého kraje už u nás byly na obhlídkách desítky filmařů z Čech i zahraničí a vystřídalo se tu několik filmových štábů. S filmovým natáčením máme zkušenosti a rádi nabídneme i zázemí pro případné natáčení v centru města.“

[gallery columns="2" ids="19362,19377"]

Barbora Hyšková z Filmové kanceláře Ústeckého kraje Dům kultury filmařům doporučuje: „Dům kultury patří mezi nejvíce film-friendly lokace v Ústeckém kraji. Jsou zde nesmírně vstřícní a otevření spolupráci s filmaři. V poslední době se tu natáčel například film Palach v režii Roberta Sedláčka a zázemí kulturního domu využil pro natáčení také štáb seriálu Rapl II České televize s režisérem Janem Pachlem.“

Dům kultury se nachází v samotném centru Ústí nad Labem a v jeho okolí najdete řadu dalších objektů sorely. V docházkové vzdálenosti jsou to například Národní dům nebo restaurace Slovanka.

Kontakt pro natáčení v Ústeckém kraji:

Filmová kancelář Ústeckého kraje: Barbora Hyšková, hyskova.b@kr-ustecky.cz, +420 778 494 321

FOTOGALERIE>