V těsné blízkosti pražských filmových studií se nachází filmaři dosud nevyužitá lokace, kde najdete klasické zámecké interiéry, moderní interiéry, anglický park nebo opuštěné tovární prostory. V zachovalém zámku je na 50 prázdných místností se zavedenou elektřinou včetně nádherného Královského a Rytířského sálu.
1. dubna 2022
Vzhledem k bouřlivé historii místa je zázrakem, že zámek přežil a dochoval se do dnešní doby v tak důstojné podobě. Filmařům se tak přímo v Praze nabízí celkem 50 000 m2 Santiniho baroka, anglického parku a Rajské zahrady se studnou obrostlou břečťanem.
Hlavní výhody lokace
Zbraslavský zámek poskytuje jako lokace filmařům řadu výhod. Předně je to skutečnost, že se zde dosud nenatáčelo. S výjimkou Fokusu Václava Moravce pro Českou televizi v lednu 2020 a jediného natáčecího dne amerického seriálu Nebezpečné známosti v září 2021 v Rytířském sále.
Jedná se tedy o filmaři dosud nevyužitou z architektonického a uměleckého hlediska významnou stavbu, která je v zachovalém stavu, prázdná, se zavedenou elektřinou (zásuvky jsou jištěny jističi 16 A a světla 10 A) a vodou v těsné blízkosti pražských filmových studií.
Další výhodou je rozmanitost lokace, která vedle klasických zámeckých interiérů nabízí i moderní interiéry a anglický park.
V interiéru samotného zámku je možné pro natáčení využít na 50 místností včetně impozantního Královského sálu o 237 m2 a o něco menšího Rytířského sálu s plochou 152 m2.
Královský sál
Nádherný Královský sál v 2. patře prosvětlují po obou stranách 2 řady oken. Na jedné straně vedou z prostředních oken v přízemí sálu dvoje dveře na balkon. Na druhé straně zrcadlově proti nim vedou 2 otevřené vstupy do menšího postranního sálu.
Strop a stěny sálu jsou zdobeny nástěnnými freskami a štuky. Na podlaze září renovované navoskované parkety. V Královském sále se občas pořádají koncerty vážné hudby přístupné veřejnosti.
Rytířský sál
Rytířský sál v přízemí má klenutý strop, jehož většinu – podobně jako v Královském sále – zaujímá nástěnná freska. Denní světlo sem přivádí řada 4 velkých oken po jedné straně. Sál je v jedné linii propojen dveřmi se dvěma menšími sály.
Velkou výhodou veškerých interiérů lokace je skutečnost, že prostory jsou prázdné: připravené k nastěhování zařízení a rekvizit podle představ filmového architekta.
Rozlehlé chodby a 4 velké terasy
V přízemí budovy se z rozlehlých dlážděných chodeb s klenutým stropem vchází do řady dalších místností, které jsou v současnosti uzpůsobené jako výstavní prostory s instalovaným osvětlením.
V 1. patře jsou 4 velké terasy symetricky rozmístěné po vnitřním obvodu budovy s výhledem na Rajskou zahradu uprostřed uzavřenou ze 3 stran budovou zámku a z jedné salou terrenou. Část prostor 1. patra slouží nyní jako depozitář Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, kde natáčení není možné.
Výstavní prostory, suterén a sklepy
V 2. patře pokračují výstavní prostory: z chodby s rovným stropem a parketovou podlahou se vchází do 7 propojených místností moderního designu s instalovaným osvětlením.
Pro natáčení je možné využít i členitý suterén s klenutými stropy a osvětlením a neomítnuté sklepní prostory, kde je zavedená elektřina.
Rajská zahrada a sala terrena
Rajská zahrada o rozloze 1 300 m2 představuje čtvercovou zatravněnou plochu se 4 vydlážděnými cestami, které se sbíhají u studny uprostřed. Na Rajskou zahradu navazuje vydlážděný prostor se 2 okrasnými geometricky zastřiženými keři vedoucí k přízemní sale terreně.
Sala terrena je zde samostatnou budovou o 300 m2 se šikmou střechou s několika vikýři. 10 otevřených arkád ze 2 stran budovy otevírá na jedné straně výhledy do Rajské zahrady a na druhé straně do anglického parku před zámkem a na budovu bývalého pivovaru.
Anglický park
Anglický park se vzrostlými stromy zabírá plochu 6 000 m². Pohled na něj se vám otevře hned po vjezdu do areálu z ulice Bartoňová. Z pravé strany přiléhají k zámku části budovy, které jsou v soukromém užívání a není možné je využít pro natáčení – stejně jako park za zámkem – a barokní kostel sv. Jakuba Většího s deskovým obrazem Madony ze Zbraslavi, obrazy Karla Škréty a Petra Brandla nebo ostatky posledních přemyslovských králů.
Historie zbraslavského kláštera
Budování původně gotického kláštera bylo zahájeno už na konci 13. století. V roce 1420 byl vypálen husity a v následujících obdobích prošel postupnými opravami. Na konci 16. století proběhlo rozšíření kláštera v renesančním stylu.
V roce 1705 nastala další etapa výstavby kláštera podle projektu architekta Giovanniho Santiniho. Došlo k barokní přestavbě a byla zbudována nová trojkřídlá budova v barokním slohu. Znalci poznají Santiniho rukopis zejména podle typických arkádových oken s trojlistými záklenky.
V rámci josefinských reforem byl klášter roku 1785 zrušen a přestavba nebyla dokončena. Klášterní budovy se pak využívaly jako cukrovar, skladiště obilí, výrobna chemikálií a pivovar.
Novým majitelem Cyrilem Bartoněm z Dobenína, předkem dnešních majitelů, byl pak v roce 1910 klášter přestaven na zámek. V letech 1939 až 2009 fungoval jako výstavní prostor sbírky asijského umění Národní galerie. V restituci byl navrácen Bartoňům z Dobenína a roku 1995 byl zařazen na Seznam národních kulturních památek.
Zbraslavský zámek představuje jedinečnou rozsáhlou filmařskou lokaci v Praze s mnoha možnostmi využití.
Z důvodu neexistující pražské filmové kanceláře, kontaktujte, prosím, přímo právní zástupce:
info@zamekzbraslav.cz, tel. 774 636363
