Vítkovice si dodnes uchovaly atmosféru 19. století. Díky domům postaveným z filmaři tolik žádaných červených pálených cihel si tato ostravská čtvrť může ve filmech zahrát třeba starou dobrou Anglii, Vídeň nebo Amsterdam.
Ještě ve dvacátých letech 19. století byly Vítkovice vesnicí s 23 domy a necelými 200 obyvateli. Zcela zásadní vliv měl na dnešní ostravskou čtvrť vznik železáren. | © Daniel Suhay
Fenoménem Vítkovic jsou hlavně dělnické kolonie, které jsou zachovalou památkou na život zaměstnanců v Rotschildových podnicích. „Anglické domky připomíná Štítová kolonie (ulice Tržní, Lidická, Nerudova), ve které je dodnes příjemné bydlení. U každého domečku je zahrádka, kde mohli obyvatelé pěstovat zeleninu i chovat zvířata,“ říká Hana Vítková z Moravskoslezské filmové kanceláře. Své pojmenování nese podle výrazných štítů nad dvojicí vchodů. Štítovou kolonii tvoří 32 dvojdomků seskupených do čtyř řad, se středovou řadou uličního typu se štíty otočenými naproti sobě.
Kolonií byly nazývány i dva tzv. U-hausy, nejstarší dochované domy pavlačového typu na Ostravsku. Stojí po obou stranách kostela a název nesou kvůli půdorysu písmene U. Vedle vítkovické radnice najdeme také dva I-hausy, z nichž jeden byl zničen při náletu ve druhé světové válce. Typické režné zdivo už mu ale bohužel chybí, po válce byl omítnut.
Pro Vítkovice se stal začátkem „nového“ života rok 1828, kdy se olomoucký arcibiskup arcivévoda Rudolf Habsburský rozhodl vystavět ve Vítkovicích první vysokou pec k zušlechťování surového železa.
Patnáct let poté koupil firmu vídeňský bankéř židovského původu, Salomon Mayer Rothschild, představitel vídeňské větve Rothschildů. Do Vítkovic jej přivedl zájem o podnikání v železářském průmyslu ve spojení s budováním železniční trati z Vídně do Haliče. Za pomoci hutních odborníků evropského významu byl vybudován jeden z nejmodernějších železářských podniků v tehdejší Evropě. Z ryze zemědělské vsi se během půlstoletí Vítkovice proměnily v moderní průmyslové centrum.
Až do příchodu nového ředitele Vítkovických železáren Paula Kupelwiesera (v roce 1876) vznikala bytová zástavba v bezprostřední blízkosti závodu živelně a nahodile. Kupelwieser přišel s novou koncepcí, která se měla opírat o odborně a výkonně zdatné a hlavně loajální zaměstnance. Reformy se dotýkaly nejen samotného provozu a kvalifikace zaměstnanců, ale právě také bytové otázky.
„Majitel železáren Kupelwieser uplatňoval podobný systém řízení jako Baťa, ovšem o 30 let dřív. Jeho záměrem bylo založení Nových Vítkovic. Dnešní mluvou se jednalo v podstatě o výstavbu satelitu nedaleko průmyslového dění. Tehdy to významně předběhlo požadavky doby a zaměstnancům i jejich rodinám to zajistilo potřebné zázemí. Díky němu dostala původně chaotická výstavba řád,“ dodává Vítková.
Nejstarší dochovanou budovou je empírový zámek s klasicistní fasádou postavený Rothschildy v letech 1846-47. Rotschildův zámeček sloužil majitelům železáren a bydleli v něm především jeho ředitelé. K tomuto účelu je používán dodnes.
Vítkovickému náměstí dominuje Kostel sv. Pavla z r. 1886. Z něj byla jako první postavena italská zvonice, která sloužila jako vodárenská věž. Vodárna ukrývala dva vodojemy zásobující vodou okolní domy, mimo vodárnu tady byla také požární pozorovatelna. Díky vodárně měla převážná většina bytů moderní splachovací toalety, v té době v dělnických domech ještě neobvyklé.
Za pozornost stojí také neogotická budova radnice na Mírovém náměstí. Budova z režného zdiva je z roku 1902. Na chodbách je dochovaný interiér, po mohutném schodišti se secesním osvětlením dojdete do krásné obřadní síně.
Vítková dále upozorňuje na monumentální budovu německé dívčí školy na náměstí Jiřího z Poděbrad: „Stavba je z roku 1914 a její fasáda je bohatě zdobená secesními prvky, které představují symboly moudrosti. Najdeme tam sovy, děti, pochodeň vědění, globus ve štítech a obří litinový ciferník hodin. Dobrou zprávou pro filmaře je, že původní interiéry školy jsou zachovány. V současnosti ve škole sídlí SOŠ Ahol“.
Z dalších staveb dotvářejících mozaiku Vítkovic jsou pro filmaře zajímavé závodní jesle, fara, hostinec (dnešní Rotschild Palace), tržnice a kasárna, která v minulosti poskytovala skromné ubytování pro svobodné dělníky.
Pro více informací kontaktujte Moravskoslezskou filmovou kancelář:
Hana Vítková, film@mstourism.cz, +420 734 766 746.
